New life: 3. kapitola

16. května 2011 v 19:23 |  New life

| Last |
***
Když jsem seděl natlačený v koutě jeskyně, pozorujíc hrstku paprsků prosvětlující přední část dutiny, přemýšlel jsem nad tím, kde jsem ve svém životě udělal chybu, že se mi to takhle vymstilo. Bohužel jsem na nic nepřišel.

"Základní pravidla… Mám tolik… Nevím, kde… " Seděla a skrčená v druhém rohu a vypouštěla z úst nesouvislá slova, když si zpozorovala, že ji sleduju, okamžitě zmlkla. Její výraz naznačoval jediné: Co je?!

Po chvíli si odkašlala. "Slunce je náš úhlavní nepřítel, do dvou vteřin tě usmaží, uškvaří tě, změní v prach!" Její oči mě propalovaly.

"Pokud někoho zabiješ tím, že z něj vysaješ všechnu krev, máš dvě možnosti. První; necháš ho probudit se do toho to života a první paprsky ho zabíjí, anebo si vybereš možnost číslo dva, tu co jsem zvolila já. Vysvětlíš mu, co a jak a dáš mu tím alternativu přežít…" Chtěl jsem se na něco zeptat, ale předběhla mě. "Máš otázky, než se dostaneme k dalšímu bodu?"

"Já… ne," už se nadechovala, že bude pokračovat, "teda vlastně mám." Probodla mě pohledem.

"Proč ses mě ujala? Mohla si mě nechat na pospas slunci, tak proč?" Tahle otázka mě trápila po celou tu dobu, tušil jsem, že se mi mezi obočím udělala zase ta vráska.

Nadával jsem jak špaček nad kusy zatlučeného dříví do sebe. Drobná ručka mi přejala mezi obočím.

"Tohle jsem na tobě vždycky milovala, to jak se umíš zapálit pro věc," zašvitořila Kayla. "Ale myslím," pokračovala, "že by si měl někomu zavolat."

"Nebudu volat nějakých chlapa, který mi něco tak triviálního udělá za hromadu peněz," prsknul jsem podrážděně.

"Když už nechceš profesionála, tak alespoň řekni Tonymu, ať ti pomůže," radila smířlivě. Jenom jsem si povzdechl, políbil Kay na tvář a vydal se ke dveřím protějšího domu.

Přešlápnutím mě drobná vampýrka vrátila do reality. "Já nevím," špitla, znělo to upřímně, ale jak můžu vědět, že mluví
pravdu, je to dítě noci, určitě umí perfektně lhát. Byl jsem zmatený a nevěděl jsem čemu věřit a čemu ne, všimnul jsem si, že se setmělo. Slunce se schovalo za mraky a já blesku rychle vyběhnul z jeskyně.

"Franku!" Zaslechl jsem Amayin vyděšený hlásek, ale nevšímal si ho a dál běžel. Po chvíli jsem si uvědomil, že mě někdo pronásleduje. Se zavrčením jsem se prudce otočil a s vyceněnými zuby se na ni vrhnul. Už, už jsem se jí chtěl zakousnout do paže, kterou se ode mě snažila odsunout. Jenže mi v tom zabránila ostrá bolest a pach spáleného masa.

"Ááá," vykřikl jsem a v mžiku jsem se i s ní v náručí přesunul pod nejbližší strom. Podíval jsem se na svou nohu a zjistil, že se kůže zase pomalinku sceluje, v duchu jsem si oddychl. Když jsem pohled vrátil zpátky nahoru, setkal jsem se s pohledem lehce vylekaným. Ještě stále jsem ji svíral okolo pasu.

Její drobná ústa se pomalu přibližovala k mým, stále se mi dívala do očí, až nakonec spojila naše rty…

***
| Next |
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nasťa your SB | Web | 16. května 2011 v 21:31 | Reagovat

"ÁÁÁ" To je dokonalé, nemám slov. Bude z tebe spisovatelka.:-) :-)

2 Lucineshka | 17. května 2011 v 11:28 | Reagovat

uplněěě užasneeeee :-)  :-)  ;-)

3 Asha | Web | 18. května 2011 v 18:11 | Reagovat

Ty sa zaručene staneš spisovateľkou!!!.... dám na to svoj krk :D...Inač ďakujem za obranu môjho blogu :)

4 Sabí | Web | 24. srpna 2011 v 11:09 | Reagovat

To je , dokonalé.. úplně.. těším se, jak to bude pokračovat, letíš do oblíbených ty ,,Spisovatelko"":P ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama