Únor 2012

Zápis 128

26. února 2012 v 22:40 Day after day
Internet nám v pohodě běží už od pátku, a já jsem si okamžitě otevřla lištu s nápisem blog. Jenže jsem nevěděla, co psát, byla jsem unavená. A v sobotu? Uvažovala jsem nad tím, a já jsem prostě neměla chuť psát, nebylo PROČ psát. Ne že bych nechtěla, nemám v plánu se na blog vykašlat, jen jsem na to neměla náladu, v poslední době jsem až moc uzavřená ve své vlastní hlavně, ve svém světě. Občas uvažuju o tom, že bych potřeboval nějakou pomoc, ale zase na to nejsem až tak špatně, nebo jo?

Nemůžu dýchat, mám pocit, že se každou chvíli udusím

Místo toho abych se učila do školy, a to jsem na to měla čas, jsem tu dobu prosedělu u laptopu. Ne, že bych v jednom kuse zírala do facebooku, nebo něco takového. Já si četla. Když nám totiž nešel ten internet, po hodně dlouhé době jsem otevřela složku s 'knihami' a otevřela si první díl upířích deníků. Rozhodla jsem se, že si je přečtu. A to byla povětšinou náplň mého víkendu. Přečetla jsem celé dvě knihy a jsem někde v polovině třetí. Vykašlala jsem se na školu, a nevím proč. Nechápu samu sebe, ale už se to stalo. Nevím, co budu dělat. Nejspíš si zase budu muset všechno přebrat v mysli, donutit se ke změně. Jediná chyba na mém plánu je ta, že to nikdy nevydrží moc dlouho. Moje pevně vybudované hradby přesvědčení se po určitém náporu zhroutí a já se pak opět na pár chvil uzavřu ve své světě. A celé to všechno začíná od znovu.

Unavuje mě to. Unavuje mě se snažit, ale v hloubi duše/mysli vím, že já se musím snažit, že se chci snažit

Na sobotu jsem měla naplánované kino a byla jsem vážně ráda, že mi ty plány vyšly. Dokonce jsem skoro přišly na čas. Po vyzvednutí lístků, jsme se šly najíst. Bylo to lehce ve spěchu, ale v pohodě. Znovu jsme do sálu vpadly za tmy, reklamy už začaly. Málem jsem na sebe vylila pití, když jsem zakopla o stupínek vedoucí do naší řady, ale nakonec jsme se v klidu usadily. Nebyly jsme jediné, kdo přišel pozdě, nějaký pár přišel, k mému překvapení, až na přímý začátek filmu.
Byla to romantická komedie s trochou akce. Strašně jsme se u toho s S. smály, občas s napětím čekaly, co příjde teď, ale smích převládal, stejně tak jako u většiny v místnosti.
Když film zkončil vydaly jsme se na tramvaj, bylo šest hodin. Čekaly jsme asi deset minut, a pak se S. ještě rozhodla volat mámě, jestli může být o hodinu déle venku. Dovolila jí to, tak jsme se pak ještě za tmy potulovaly po menším parku, spíš louce, dalo by se říct. Tam jsme potkaly Karol. A strávily jsme s ní zbytek určené doby. Bylo fajn si s ní popovídat, o normálních, lehkomyslných věcech...

Ten den šli naši na ples a brácha spal u kamaráda, měla jsem volný byt. Četla jsem, znovu. A povídala si s Annie na skypu.♥ No a pak jsem si znovu četla.

Na to že zítra píšeme tři písemky jsem až moc v klidu, ale vím, že ten stres přijde. A to brzy

Zápis 127

21. února 2012 v 11:40 Day after day
Tak jo, včera, když byl táta zase lehce pod obraz, snažil se zpátky připojit internet, který jsme na chvíli půjčili sousedi. Jneže mu to nešlo, mě v ruce dokonce i štípačky, což není moc dobrá kombinace s tou vodkou co pil. Nakonec to skončilo tak, že s tím praštil o zeď. Jsem vážně zvědavá jestli se dneska doma připojím k internetu, protože jestli ne, tak moje prezentace knihy je v prdeli. A ta učitelka mě zabije, už jsem to odložila v pondělí a byla dost naštvaná, takže se k tomu musím dostat! Nebo si taky můžu rovnou nechat napsat za pět, to by nebylo dobrý....

Dneska jsem měla na devět, takže jsem si hezky přispala. Do školy mě nakonec odvezl táta, ale jsem na něj naštvaná, takže to byla tichá cesta. Zítra a ve čtvrtek máme na sedm, ve středu nám odpadá výtvarka, ale ve čtvrtek máme až do čtyř. Nejspíš mě to zničí. K tomu všemu zítra píšem ještě ze zeměpisu, máme mít úkol do matiky a abych nezapoměla píšeme ze středověké literatury. SAKRA!

Upřímně je to všechno v háji! Neanáším se za to, jak jsem líná a nezodpovědná!


EDIT 14:40

Úkol do matiky už mám hotový, teď sedím v pizzerii, připíchnutá na místní wifi a kopíruju si materiálu k češtině. Paráda ne?
Sedím, piju horký čaj a modlím se aby mi to všechno vyšlo a prošlo. Z toho čejáku mám největší strach, ta učitelka je celkem mrcha...
Každopádně doufám, že doma internet budeme mít co nejdřív, táta se k tomu ještě nevyjádřil, takže nic nevím...
Netuším, kdy se tady objevím, tak mi držte palce a užívejte si života...

Je to všechno divný, příjdu si jako v nějakém hloupém americkém filmu.

xoxo

Zápis 126

16. února 2012 v 21:00 Day after day

"Otevřete si okno! Jak tady můžete uvažovat?"

"My neuvažujeme..."

Takhle nějak u nás začíná hodina němčiny. Jako obvykle Andrejka vždycky ví, co říct.
______________________________________________________

V úterý jsem se donutila rodiče, aby se se mnou podívali na Fantoma opery. Film je úžasný! Ale rodiče mě fakt zklamali, nejenom, že mi pomalu zničili celý dojem z filmu, protože to pořád nějak ztrapňovali, ale taky ho skoro celý pro kecali a když mi tvrdili, že to není pravda, tak se mě pak mamka zeptala na věc, která byla před malou chvilí objasněná. No tak sakra! Zklamali mě no. Ale alespoň vím, že se na filmy mám dívat radši sama a nebo s kamarádkou.

Včera jsem už o sobě chtěla dát vedět, jenže jsem až do půl desáté řešila úkol z matiky, který nakonec vůbec nebyl. Práda ne? Na biolu jsem se rovnou vykašlala, budu se ty rostliny muset naučit o víkendu. To bude skvělý víkend, vážně. Jediné pozitivní asi bude to, že mám jít v sobotu nakupovat. Nějaký ten relax, nové oblečení, plno drbů a smíchu. Samozřejmě skype s Annie a Upíří deníky! Yep a abych nezapoměla - úžasná povinná četba.

Zítra píšeme z angličtiny, párkrát jsem si to přečetla, jsou to slovíčka, takže s tím zatím nemám problém. Jinak je zítra pohodový den, hezky do 11:40. Potom se sice asi budu nudit u děsný knížky, ale snad se mi podaří načíst nový díl Pretty little liars. Jsem celkem zvědavá. (Trošku závislá, ale jenom maličko, fakt! Haha.)

Půjdu už spát, jsem děsně utahaná, včera/dneska jsem toho moc nenaspala kvůli včerejšímu tréninku. Držel mě tam celou hodinu v ledové vodě a já poctivě plavala, aby mi nebyla taková zima. No moc to nepomáhalo, k tomu mi řekl, že plavu málo. To už jsem ho poslala do prdele! Nakonec hodiny, když jsem se konečně dostala z vody mi řekl: "Ale jo, šikovná si byla." Ještě aby ne!!! Pak jsem šla rovnou k babči, měla jsem šílený hlad. Uvařila mi čaj, dala mi najíst a já jsem se pak kolem půl osmé dostala domů. Byla jsem unavená, ale musela jsem se ještě učit...


Zápis 125

10. února 2012 v 12:44 Day after day

No school - No stress. No teachers - No school, no stress.

Týden je za mnou. Vidím to tak, že ten další bude lepší. Češtinářka je nemocná, je to výhoda, budeme od ní mít pokoj a já se nebudu muset stresovat.
Sice mám jenom týden na to, abych přečetla Jméno růže, a zvládla o tom povyprávět, bude to těžké, protože se mi to nechce číst, ale nic jiného mi nezbývá.

Tenhle týden už mám všeho plné zuby. V pondělí jsem se skoro celý den učila antiku, byla jsem naštvaná, sprostá a nepříjemná. Až večer kolem pěti mě zachránila Veve, když mi z ničeho nic oznámila, že s ní jdu na pizzu. Pozvala mě zaprvé proto, že mi dlužila nějaké prachy a navíc den na to jsme měly obě dvě svátek. Byla to nějaká taková oslava, dalo by se říct.

Byla jsem dost v šoku, když si přede mnou, v hospodě, vytáhla krabičku viceroyek a v klidu si zapálila. Ne že by mi to nějak vadilo, ale ona, ta která říkala, že NIKDY kouřit nebude? Když jsem se na ni s otázkou v očích podívala, řekla jen "promiň" a odklonila se ode mě. Co to jako blbne? Když jsem jí tu cigaretu teda vzala a potáhla si, vykulila na mě oči. "No co?" Vypadlo ze mě, nakonec jsem se dozvěděla, že neví, že jsem někdy kouřila. Zajímalo by mě, kde se stala chyba a ona se to nedozvěděla... Nakonec mi řekla takové věci, že to předčilo i tu zapálenou cigaretku. Dostala jsem z ní, že se vyspala s Danem, na chalupě u prarodičů a její babča o tom ví, pak taky, že si taky nezapálí jenom občas, ale je schopná vykouřit jich sedm denně! Sakra, co se to s ní stalo?! Vyslechla si ode mě menší přednášku, kterou jsem ukončila ve stylu - dělej si co chceš jenom nefetuj... Potom co jsme dojedli tu pizzu, jsme byli ještě chvíli u ní doma a bavily se úplně o všem, ale stejně jsme pak skončily u toho, jak je to děsný že se Spencer a Toby rozešli, a že Elena nejspíš skončí s .... pánvičkou na hlavě, jsme prostě magoři.

Antiku ani nevím, jak jsem vlastně napsala, ale úterý bylo asi nejpohodovější. Odpadla nám první hodina, takže jsem se učila jenom němčinu a chemii, pak jsme měli IVT ale tam neděláme nic jiného, než že sedíme všichni na fejsbuku. Včera to bylo snad nejhorší. Psala jsem čtyři testy v podstatě za sebou. Takže středa byla příšerná...

Jenom co jsem přišla domů, kolem páté, jsem se naobědvala a sedla si ke stolu s knížkou do češtiny. Jako blbá jsem si až do půl dvanácté psala nějaké zasrané interpretace, k čemu mi to sakra je? Každopádně mi tam ještě několik věcí chybělo, byla jsem rozhodnutá si je ještě, za pomoci Danky, dopsat. K tomu všemu jsem si na internetu zopakovala něco k písemce z angličtiny, a doufala jsem, že to alespoň na dvojku to zvládnu napsat. Potom jsem si ještě vzala sešit z biologie, na mluvnici jsem se rovnou vykašlala s vidinou toho, že mi pravopis vždycky šel. Chtělo se mi tak strašně spát, ale donutila jsem se ty pletiva a orgány rostliny ještě učit, nakonec jsem usnula až po půl jedné... S tátou jsem se domluvila na odvozu do školy, abych tam byla dřív a mohla se ještě podívat před testem na nějaké příklady z matiky, vážně ta už mi byla jedno. Věděla jsem, že lepší známky než trojky z matiky asi nezvládnu. Nikdy jsem si s ní moc nerozuměla.

Tohle mě přesně vystihuje. I když občas ty víkendy probíhají jinak, ale většinou ani moc ne.

Dneska jsem měla jít k doktorce, protože má příští týden dovolenou, a když jsem tam dorazila, dozvěděla jsem se, že je nemocná a že neordinuje. Potřebovala jsem jenom malou věc, tak jsem se ptala sestřičky, ale ta mě poslala do háje s tím, že tohle ona nedělá, že prý si to mám buď udělat sama doma anebo přijít až dvacátého, když už tady bude doktorka.
Byla jsem naštvaná, to ona mi důrazně říkala, že mám přijít v pátek a pak mě pošlou domů? Zase zbytečně zameškané hodiny! Vykašlala jsem se na to a šla domů, do školy už se mi nechtělo, navíc jsem nic neměla nachystané, ale byla jsem naštvaná. Doma jsem konečně posnídala a pak se vrhla na uklízení skříně, vyřazování věcí které už nenosím nebo jsou mi malé... Později se budu dívat na Pretty little liars, číst a odpočívat.

Zápis 124

6. února 2012 v 12:55 Day after day
Včera to byl přesně rok, co jsem si založila tenhle blog!
Přeju mu k jeho prvním narozeninám, hodně nových příspěvků, komentářů a hlavně náštěv.

Už několikrát jsem tento blog chtěla zrušit, vykašlat se na to, ale jsem pořád tady a jsem tady ráda. Myslím, že jsem se za ten rok hodně změnila, jde to dost vidět na stylu jakým píšu teď a jak jsem psala dříve. Přijde mi až trapné, jaký styl mělo moje psaní, ale posunula jsem se dál, pořád se posouvám. Snad se nezastavím v myšlení tak, jako jsem se zastavila v růstu...

Doufám, že mi ta chuť zůstat na blogu ještě nějakou tu dobu vydrží.
Malá statistika
Počet článků: 207
Za rok 2011: 192
Za rok 2012: 15
Zápisů do deníčku je už 124
Násštěvnost je ve výši 2772 a já strašně moc děkuju těm, kteří tady chodí pravidelně a i těm, kteří tady jenom zabloudili.

PNG heart 0.02 | Bella Thorne

5. února 2012 v 18:16 PNG's
_____________________________________________

PNG srdíčko s Bellou Thorne (alias CeCe z Shake it up!/ Na parket!).
Doufám, že se líbí, je to teprve moje druhé 'srdce'. Myslím, že se docela povedlo.
Co myslíte? Pište názory, kritizujte...